Instituce v České republice

Státní správa je činnost státu prováděná buď přímo státními orgány nebo jinými orgány, na které stát výkon státní správy v určitém rozsahu přenesl. Ústředními orgány státní správy jsou především jednotlivá ministerstva, která mají celostátní působnost. Jsou to tato ministerstva v ČR: Ministerstvo dopravy, financí, kultury, obrany, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, spravedlnosti, vnitra, financí, školství, mládeže a tělovýchovy, zahraničních věcí, zdravotnictví, zemědělství, životního prostředí. Rozlišujeme státní správu specializovanou a všeobecnou. 

Příkladem specializovaného výkonu státní správy je např. finanční úřad. Všeobecnou (politickou) státní správu v přenesené působnosti vykonávají např. územní samosprávné celky prostřednictvím svých úřadů.

V České republice dále působí celá řada ostatních orgánů státní správy, například: celní správa, finanční úřady, česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, živnostenské úřady, katastrální, stavební a matriční úřady, Česká inspekce životního prostředí a Česká národní banka

Veřejná správa je správní činnost související s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. Kromě této správní činnosti (např. vydávání správních aktů) bývají za veřejnou správu označovány též správní orgány, které ji vykonávají, tedy především úřady. V současné době je však veřejná správa rozdělena na státní správu a samosprávu. Veřejná správa je vykonávána ve veřejném zájmu. Činnost veřejné správy je vázána právem i ústavními zásadami. Veřejná správa je správní činnost související s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. Kromě této správní činnosti (např. vydávání správních aktů) bývají za veřejnou správu označovány též správní orgány, které ji vykonávají, tedy především úřady.

Veřejná správa rozdělena na státní správu a samosprávu. Výkonnou moc zajišťují ústřední úřady s působností pro celý stát. V čele některých ústředních úřadů stojí ministr, těmito úřady jsou uvedená ministerstva.

Vize, přínos, význam segmentu

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ve státních institucích ČR patří Armáda ČR, Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, školský vzdělávací systém a kulturní instituce.

Armáda ČR

Naše armáda je respektovaná doma i ve světě. Armáda ČR, to je především nejnovější speciální technika a výzbroj, nové profesní a kariérové výzvy. Je to jistota stabilního platu. Co nejkvalitnější vzdělání a případná pracovní kvalifikace s výsledkem lékařské prohlídky předurčují v Armádě ČR perspektivní kariéru. Armáda České republiky by chtěla do roku 2026 navýšit počet vojáků v celé zemi až na 30 000. Nyní je jich kolem 21 000 a kvůli novým útvarům vznikne dalších 5000 míst. Zabývat se budou například kybernetikou, robotikou a dalšími technologickými odvětvími. Vojenské školy otevírají nové obory, které se budou zabývat například kybernetickou bezpečností. Vojenské povolání se stává prestižním a mladá generace to začíná vnímat.

Hasičský záchranný sbor ČR 

Profesionální požární ochrana prošla za dobu své existence složitým vývojem. Od vzniku prvních hasičských jednotek až po současnost, kdy mezi činnosti Hasičského záchranného sboru České republiky patří kromě hašení požárů i likvidace následků živelních pohrom, technologických havárií, úniku ropných nebo chemických látek a od roku 2001 i činnosti z oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Pro většinu příslušníků HZS ČR znamená práce v Hasičském záchranném sboru České republiky nejen výkon zaměstnání, které má smysl, ale i celoživotní povolání spojené s touhou pomáhat ostatním.

Policie ČR

Policejní práci je vhodné chápat jako celoživotní službu se všemi zákonnými a morálními pravidly. Úkolem příslušníka Policie ČR je především chránit bezpečnost a pořádek ve společnosti, prosazovat zákonnost, chránit práva a svobody osob, preventivně působit proti trestné a jiné protiprávní činnosti a potírat ji. Policistou by se měl stát takový občan, který chce ve svém životě zastávat a prosazovat zákon, přistupovat individuálně a spravedlivě ke každému občanovi a prohlubovat svoje znalosti a odbornou kvalifikaci.

Školství

Úroveň vzdělávání stále roste, v roce 2000 dosáhla většina mladých dospělých v ČR nejvýše středoškolského vzdělání, dnes má většina lidí ve věku 25 až 34 let vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. Základním kamenem vzdělávacího systému jsou učitelé na všech stupních škol. Přestože politici rozhodli  o dalším zvýšení tarifů učitelům, školství v současnosti hledá zejména učitele na prvním stupni základních škol. Vize ČR, jako státu s moderním vzdělávacím systémem má potenciál řešit mnoho zásadních aspektů naší budoucnosti. Česká republika investuje do systému školství, protože svět se mění velmi rychle a vzdělávací systém s ním musí udržet tempo. Mění se i role učitelů a pedagogických pracovníků, mění se jejich příprava na povolání. Školství je pod neustálým dohledem veřejnosti, politiků a úředníků, protože jeho poslání je dobře připravit žáky a studenty do života a na profesní dráhu. Změny společnosti, přírody a technologií přináší nevídané výzvy a možnosti pro vzdělávání. To zaručeně musí stále přinášet transformaci role škol a učitelů v nich a celého vzdělávacího systému. 

Kultura

Živé, dostupné, efektivně spravované a využívané kulturní bohatství, významná role kreativity v hospodářském růstu země. Kultura v České republice musí být chápana v kontextu širších společenských souvislostí, zejména jejích vazeb na oblasti ekonomiky a vzdělávání. Ministerstvo kultury České republiky stále směřuje k rozvoji umění, podpoře kreativity a rozvoji kulturních a kreativních odvětví i uchování hodnot kulturního dědictví a jejich zapojení do současného života společnosti. Stále je zdůrazňován přístup ke kultuře prostřednictvím nových technologií a podpora kulturních a kreativních odvětví, potřeba intenzivní práce s publikem, včetně umělecké a estetické výchovy a vzdělávání. Nové trendy vedu k uchování a rozvoji kulturního bohatství a zefektivňování propagace s využitím digitálních technologií a socioekonomického potenciálu pro zvýšení konkurence ČR. 

Statistické informace a predikce vývoje

Predikce vývoje zaměstnanosti

Počet státních zaměstnanců stoupne v 2018 na více než 453 tisíc. Jejich průměrný plat překročí 32 tisíc Kč. Vyplynulo to z návrhu státního rozpočtu na rok 2018. Objem výdajů na platy vzroste o 24 miliard na celkových více než 186 miliard korun. Počet míst zaměstnanců, příslušníků, vojáků, státních zástupců a odvozených v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích v příštím roce stoupne o 8503 na celkových 453 431. Tento počet zaměstnanců státu se však netýká pouze klasických úředníků, respektive zaměstnanců ministerstev a dalších centrálních úřadů. Spadají sem například i učitelé, vojáci či policisté. A markantní nárůst počtu státních zaměstnanců je do značné míry způsoben právě nabíráním nových zaměstnanců v tuzemském školství. Dojde tak k nárůstu o 2 563 míst na „zabezpečení oblasti podpory společného vzdělávání“, tedy na kontroverzní projekt inkluze ve školství. Dále přibude 3 092 míst v souvislosti s růstem „počtu výkonů“ (počtu dětí) v regionálním školství. Dalších 357 míst bude vytvořeno na „zabezpečení problematiky spojené se snížením počtu žáků ve výchovné skupině“ (jde o nárůst počtu vychovatelů). Přibude také 32 míst u ústředního orgánu (tedy ministerstva školství), z čehož 27 míst vznikne – slovy úředního jazyka – z důvodu „sladění metodiky vykazování míst v návaznosti na systemizaci služebních a pracovních míst“ a 5 míst za účelem „personálního zabezpečení plnění úkolů Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací“.

Nárůsty počtu zaměstnanců v jiných resortech a centrálních úřadech jsou spíše jen kosmetické. Výjimkami jsou například ministerstvo vnitra, kde v příštím roce přibude dalších 705 míst. Ministerstvo spravedlnosti se rozšíří o 347 míst, když dojde „k posílení stavu příslušníků i civilních zaměstnanců Vězeňské služby ČR v souvislosti s rozšiřováním kapacit stávajících věznic i otevíráním nových“. Dále mimo jiné přibere 173 justičních čekatelů a na dočasnou dobu i 30 zaměstnanců na „realizaci energeticky úsporných opatření“. Ministerstvo obrany do svých řad přibere 247 sportovců „v souvislosti se změnou financování výdajů na sportovní reprezentaci“.

Průměrný plat zaměstnanců organizačních složek státu a příspěvkových organizací dosáhne v roce 2018 částky 32 679 Kč. Proti údajům schváleného rozpočtu na rok 2017 se průměrný plat zvyšuje o 3 817 Kč. Z toho u organizačních složek státu dochází k navýšení o 12,2 % a u příspěvkových organizací k navýšení o 14,6 %. Navrhovatelé rozpočtu uvedli, že nejvýraznější vliv na zvýšení platů měly faktory, jako je navýšení platových a služebních tarifů všech státních zaměstnanců, vyjma pedagogů, ve veřejné sféře o 10 % a pedagogů o 15 % od 1. listopadu 2017. Dále valorizace stupnic služebních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů o 10 % a také úpravy, respektive sloučení vybraných stupnic platových tarifů, když toto opatření „příznivě dopadlo“ zejména na nepedagogické pracovníky v regionálním školství, zaměstnance v příspěvkových organizacích či zaměstnance v sociálních službách. Svou roli také sehrálo navýšení platů, respektive stupnic služebních tarifů pro vojáky z povolání o 7 %.

Přestože ve veřejném sektoru pracuje aktuálně nadbytek zaměstnanců a většina úřadů plánuje stavy svých pracovníků snížit, potýká se veřejná správa s akutním nedostatkem odborníků. Negativní dopady se projevují zejména v oblasti veřejných zakázek a eGovernmentu. Vyplývá to ze Studie veřejné správy 2018 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se společností Elanor. Zajímavostí je soustavný nárůst počtu zaměstnanců v resortu Ministerstvo práce a sociálních věcí v době, kdy nezaměstnanost v Česku poklesla na „katastroficky“ nízkou úroveň. Jak se uvádí v návrhu rozpočtu, „dochází jednak k dokrytí vlivu z roku 2017“, což představuje navýšení o 150 míst na personální posílení Úřadu práce v úseku nepojistných sociálních dávek (celkem tak od 1. července 2017 přibude 300 míst). Dále dojde k personálnímu rozšíření České správy sociálního zabezpečení o 142 míst tak, aby úřad dokázal zvládnout nové agendy, jako je dlouhodobé ošetřovné, otcovská dovolená či asistenti lékařů Lékařské posudkové služby. Samotné ministerstvo pak plánuje přijmout 26 lidí na „vybrané agendy“. Nezanedbatelný negativní dopad na nárůst počtu státních zaměstnanců mají i evropské dotace, respektive jejich administrace v ČR. Státní rozpočet kvalifikuje tento faktor jako „významný“. Pro příští rok se má počet „dotačních“ úředníků zvýšit jednorázově o 257 s tím, že jich pak bude celkem již 5 328.

Očekávaný celkový vývoj zaměstnávání v ČR v oblasti státních institucích do roku 2025

Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2025 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Pracovníci veřejné správy v oblasti státních regulací do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 2 tisíce, tedy přibližně o 5 %. Neznamená to však, že v této skupině povolání bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž z osob z této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 10 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude ve skupině povolání Pracovníci veřejné správy v oblasti státních regulací potřeba nově obsadit zhruba 12 tisíc pracovních míst.

(Zdroj: Infoabsolvent)

Klíčové obory segmentu

Ministerstvo obrany (Nejčastější pozice)

Armáda České republiky (zkratka AČR) představuje hlavní složku ozbrojených sil České republiky, do nichž se dále řadí Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. V čele organizační struktury Armády České republiky stojí generální štáb, pod který spadají:

• pozemní síly
• vzdušné síly
• speciální síly a velitelství výcviku

Hlavní úkoly Armády České republiky stanovuje zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, jako obranu ČR proti vnějšímu napadení a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků ČR o společné obraně. Česká republika je členem NATO a Evropské unie, přičemž AČR se primárně připravuje na obranu území státu v rámci kolektivní obrany dané článkem 5 Severoatlantické smlouvy a Společnou bezpečnostní a obrannou politikou EU.

Predikce vývoje zaměstnání v AČR do roku 2025

Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2025 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 3 tisíce, tedy přibližně o 18 %. Neznamená to však, že v této skupině povolání nebude do roku 2025 třeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž z osob z této skupiny povolání mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 4 tisíce osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách potřeba nově obsadit zhruba 1 tisíc pracovních míst.

(Zdroj: Infoabsolvent)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Systém vzdělávání v Česku zde vychází primárně ze školského zákona a vysokoškolského zákona a vymezuje proces postupného získávání kvalifikace v jednotlivých stupních školní soustavy. Nosným pilířem systému je rozdělení vzdělání do 3 oblastí: 

• primární (základní)
• sekundární (střední)
• terciární (další)

Vzdělávání v tomto smyslu se nazývá formální. Obecnějším pojmem je celoživotní vzdělávání známé též jako celoživotní učení. Náš školský systém dělíme na 3 základní úrovně, a to předškolní zařízení (mateřské školy), primární školství (základní školy), sekundární školství (odborná učiliště; střední školy všeobecné (gymnázia) a střední školy odborné (ekonomické, umělecké, zdravotnické, průmyslové a další) a terciární (vysoké školy, vyšší odborné školy).

Pracovníky ve školství v ČR rozdělujeme na dvě kategorie: 

• Pedagogický pracovník – pracovníci dle zvláštního právního předpisu vykonávající přímou i nepřímou pedagogickou činnost. Jsou podřízeni zákonu č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
• Nepedagogický pracovník - ostatní pracovníci zaměstnaní ve školách (např. správní zaměstnanci, provozní zaměstnanci – například kuchařky apod.)

Nejpočetnější je skupina Učitelé na 1. stupni základních škol a učitelé v oblasti předškolní výchovy, kde je zaměstnáno zhruba 27 % ze všech zaměstnaných ve skupině povolání pedagogický pracovník. Pedagogické profese jsou takzvaným regulovaným povoláním, což znamená, že jsou pro jejich výkon právními předpisy stanoveny určité požadavky, bez jejichž splnění nelze dané povolání vykonávat (např. stupeň a obor vzdělání, praxe, bezúhonnost, zdravotní způsobilost, atp.)

Predikce vývoje zaměstnání ve školství do roku 2025

Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2025 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 16 tisíc, tedy přibližně o 7 %. Neznamená to však, že v této skupině povolání nebude do roku 2025 třeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž z osob z této skupiny povolání mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 60 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání potřeba nově obsadit zhruba 44 tisíc pracovních míst.

(Zdroj: Infoabsolvent)

Ministerstvo vnitra

Policie České republiky (PČR) je ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky, státní policie s působností na celém území republiky. Policisté nejsou v pracovním poměru, ale ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – ten se vztahuje i na další státní bezpečnostní sbory.

K základním policejním službám patří:

• služba pořádkové policie
• dopravní policie
• cizinecká policie
• kriminální policie

Uchazeč se zájmem vykonávat službu v policii musí doručit na příslušné personální pracoviště policie písemnou žádost o přijetí do služebního poměru a musí dále splňovat následující podmínky: občanství České republiky, věk nad 18 let, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, střední vzdělání a vyšší, fyzickou, zdravotní a osobnostní způsobilost k výkonu služby, není členem politické strany nebo politického hnutí a nevykonává živnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost a není členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost.

Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) 

Základním úkolem HZS je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi (živelní pohromy apod.) Činnost HZS ČR se řídí dle zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů. V roce 2017 HZS ČR zaměstnával 10 802 osob z toho 9 745 v služebním poměru. Hasič (zastaralý výraz též požárník) je označení zejména pro příslušníka nebo zaměstnance Hasičského záchranného sboru anebo člena jednotky sboru dobrovolných hasičů. Množný výraz hasiči je zjednodušené pojmenování pro všechny jednotky požární ochrany (tzv. JPO) a jejich členy, zaměstnance nebo příslušníky. Hasiči, vykonávající službu jako své hlavní povolání, se nazývají profesionální. Naopak hasiči vykonávající službu jako své vedlejší povolání nebo zcela dobrovolně, nazýváme dobrovolnými hasiči. Občas se lze také setkat s výrazem poloprofesionální. Kromě hašení požárů zasahují hasiči obvykle také při dopravních nehodách, úniku nebezpečných látek, v případě povodní, jiných živelních pohrom, ekologických haváriích, technické pomoci a jiných mimořádných událostech jako například ochrana obyvatelstva (krizové řízení, evakuace, zajištění náhradního ubytování, dekontaminace atd.). Mimo to se hasiči věnují prevenci na úseku požární ochrany, např. požární ochrana staveb nebo v rámci spolupráce s Ministerstvem školství zvyšují povědomí o ochraně člověka při mimořádných událostech

Ministerstvo kultury (Nejčastější pozice)

Ministerstvo kultury spravuje památky, muzea, galerie, knihovny, divadla a další kulturní instituce.