Průmysl

Jako průmysl označujeme všechny výrobní činnosti, při kterých se pomocí technologií, tedy výrobních prostředků a výrobních postupů, získávají a zpracovávají suroviny na konečné výrobky. Výrobky mají buď další využití v průmyslu a zemědělství a slouží jako výrobní prostředky (obráběcí stroje, výrobní automaty, těžební stroje, stavební stroje, zemědělské stroje), nebo jsou určeny k přímé spotřebě jako potraviny, nábytek nebo spotřebiče pro domácnosti.

Průmysl v České republice

Průmysl je významným sektorem národního hospodářství České republiky. Vytváří celou škálu hmotných statků. Zaměstnává cca 40 % ekonomicky aktivní obyvatel naší země. (Zdroj: www.czso.cz/criúprumysl-cerven-2018)V základním rozdělení Průmysl v ČR členíme na těžební, zpracovatelský, energetický (těžký) a dále spotřební (lehký). Zpracovatelský průmysl má svoje odvětví, která vytváří výrobní prostředky. Patří sem například hutnictví, strojírenství a elektrotechnika.Spotřební průmysl zahrnuje například potravinářský, oděvní, nábytkářský nebo polygrafický průmysl.

Vize, přínos, význam segmentu

Průmysl se raketově rozvíjí, těžkou manuální práci dělníků a techniků postupně zastanou roboti. Právě zde se využívá nejmodernějších technologií a strojů. Robotizace a automatizace v ČR nejrychleji postupuje v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu či službách. Celkově je ale ČR na začátku cesty k Průmyslu 4.0. Čtvrtá průmyslová revoluce sebou přináší i řadu problémů jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Kromě firem z oblasti automobilového průmyslu zmiňme při zavádění robotizace a automatizace také například elektrotechnický, farmaceutický či chemicko-technologický průmysl. Vývoj technologií a robotizace lidských činností se postupně projevují i v dalších odvětvích. Zatímco původně šlo především o nahrazení hrubé manuální práce, nyní probíhá robotizace v dalších segmentech, například nahrazování práce účetních softwarovým řešením. Zavádění automatizovaných výrobních linek je nezbytné jak z důvodu nedostatku pracovních sil, tak i z pohledu produktivity a kvality. Jako velmi pozitivní je redukce pracovních míst s velmi rutinní prací a naopak vznik nových požadavků na sofistikovanější pozice, jakou jsou programátoři, údržbáři, technologové, konstruktéři a další. Součástí digitalizace je pak postupný přechod všech procesů firem na plně elektronickou formu. Firmám automatizace přináší posílení kvality i plynulosti výroby. Zavádění Průmyslu 4.0 je šancí jak udržet a zvýšit konkurenceschopnost.

Mezi problémy spojené se zaváděním čtvrté průmyslové revoluce je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Například soustružník vyučený na práci s klasickým soustruhem bude nucen pracovat částečně se softwarovým a robotickým řešením včetně nových materiálů. Poptávka po pracovní síle se bude diverzifikovat. Na trh práce budou vstupovat absolventi, kteří musí mít požadovanou kvalifikaci a dovednosti a také uvolňování zaměstnanci, kteří budou potřebovat rekvalifikaci. Změnami musí projít i vzdělávací systém. Absolventi budou muset mít širší spektrum systémově uspořádaných znalostí a dovedností. Zaměstnanci budou muset rozumět jak IT, tak i výrobě, ekonomickým i společenským procesům. Průmysl dnes zaměstnává všechny kategorie pracovníků. Uplatnění najdou muži i ženy, absolventi škol, techničtí odborníci, ale i zaměstnanci na zaučení. 

Statistické informace a predikce vývoje

Český průmysl se na počátku roku 2017 vyznačoval vysokou dynamikou, znatelně převyšující tempa předchozího roku a navazující spíše na velice úspěšný rok 2015. V průmyslu sílí problémy při hledání vhodné pracovní síly. Nedostatek pracovní síly se stal nejvážnější překážkou již v druhé polovině roku 2017. Naposledy k tomu došlo na přelomu let 2007 a 2008). Potíže s pracovní sílou sužovaly na počátku 2. čtvrtletí 2018 zejména hlavní exportní odvětví – automobilový průmysl (66%), strojírenství (59%) hlavní subdodavatele pro automobilový průmysl (kolem 50%) či kovodělný průmysl (47%). Vysoký nedostatek pracovní síly v mnohých malých oborech s nízkou mzdovou úrovní – v kožedělném, textilním či oděvním průmyslu. Zatímco v průmyslu se problém s lidskými zdroji začal silně projevovat již během let 2016 – 2017, v ostatních odvětvích ekonomiky se objevil s jistým odstupem – ve stavebnictví trápí v roce 2018 víc než čtvrtinu podniků. Neuspokojenou poptávku po zaměstnancích potvrzují i z úřadů práce. Počet vhodných pracovních míst se v roce 2018 meziročně navýšil o více než 100 tisíc a během dubna dokonce poprvé v historii ČR překonal počet registrovaných uchazečů o práci. Obdobně jako v roce 2017 ale platilo, že zhruba tři čtvrtiny meziročního přírůstku tvořila místa s nízkými deklarovanými nároky na kvalifikaci (pomocné a nekvalifikované práce, obsluha strojů a zařízení). Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla (podle sezónně očištěných údajů) v květnu 2018 1,8% u mužů a 2,9% u žen. Meziročně ubylo rovněž ekonomicky neaktivních, kteří by chtěli pracovat.

(Zdroj: Měsíčník ČSÚ Statistika a My, www.statistikaamy.cz/2018/07/nedostatek-lidi-dela-podnikum-problemy/)

Přidaná hodnota v průmyslu celkem v 1. až 3. čtvrtletí 2017 meziročně vzrostla v běžných cenách o 5,5 % na 975,8 mld. Kč. Na celkově pozitivním vývoji se podílel především objemově nejvýznamnější zpracovatelský průmysl, v němž přidaná hodnota za tři čtvrtletí roku 2017 vzrostla o 5,7 %. K růstu nejvíce přispělo odvětví výroby chemických látek a chemických přípravků, kde došlo k obnovení plného výkonu petrochemických provozů po předchozí havárii jednoho z významných provozů. Významnější nárůst přidané hodnoty byl zaznamenán též ve výrobě farmaceutických výrobků a přípravků, papíru a výrobků z papíru, počítačů, elektronických a optických přístrojů i strojů a zařízení. V objemově dominantní výrobě motorových vozidel rostla přidaná hodnota výrazně ještě na počátku roku 2017. Následně ve 3. čtvrtletí se její růst zastavil, neboť narazil na již vysokou srovnatelnou základnu. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci v průmyslu se v červnu 2018 meziročně zvýšil o 1,4 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v červnu 2018 meziročně vzrostla o 7,4 % a činila 33 341 Kč.

(Zdroj: www.statistikaamy.cz/2018/01/rust-ceskeho-prumyslu-pokracoval/)

Klíčové obory segmentu

V základním rozdělení Průmysl v ČR členíme na těžební, zpracovatelský, energetický (těžký) a dále spotřební (lehký).Mezi největší zaměstnavatele ve zpracovatelském průmyslu patří hutnické a strojírenské firmy a především automobilový průmysl.

Hutnictví

V Hutnictví jsou to firmy, které vyrábí železo a ocelové výrobky a to především na Ostravsku a Kladensku, významnými jsou Arcelor Mittal Ostrava a Třinecké železárny.

Strojírenství

Strojírenský průmysl je roztroušen po celé republice. Často navazuje na hutní průmysl, a to především těžké strojírenství. Těžké strojírenství se zabývá zejména výrobky s velkou hmotností a rozměry (například části lodí, velká letadla, těžební a hutní technika atd.)  Lehké strojírenství se zabývá výrobou obráběcích strojů, dopravních prostředků jako automobilů a menších lodí a mnoho jiných menších strojů (například pro textilní průmysl).

Automobilová výroba

Velmi důležitou součástí průmyslu v ČR je automobilová výroba. Ta se výrazně podílí na exportu. Pro příklad automobilový průmysl zaměstnává víc než 120 tisíc lidí. Významnými zaměstnavateli jsou Škoda Auto, která zaměstnávala v roce 2017 cca 24 tisíc lidí, dále Hyundai a Kia, nebo Tatra, Avia, Zetor a jiné. Automobilový průmysl se výrazně podílí na exportu. Důležitou součástí automobilového průmyslu je výroba automobilových součástek jiných firem.

Elektrotechnický průmysl (Nejčastější pozice)

Elektrotechnický průmysl je odvětví, které produkuje materiály, přístroje a zařízení využívající elektrickou energii. Ve velké míře toto odvětví dodává součástky automobilovému a strojírenskému průmyslu. Velkými firmami jsou v ČR nadnárodní korporace.

Chemický průmysl   

Chemický průmysl je ukazatelem hospodářské vyspělosti země, vyžaduje kvalifikované pracovníky, výchozí suroviny, elektrickou energii a vodu. Výroba je nebezpečná a náročná na životní prostředí. Chemický průmysl je důležitý ve všech výrobních odvětvích. Důležité části chemického průmyslu v ČR jsou zpracování ropy (petrochemie), farmaceutický průmysl (výroba léků), gumárenský a plastikářský průmysl a výroba papíru. Chemický průmysl je ukazatelem hospodářské vyspělosti země, vyžaduje kvalifikované pracovníky, výchozí suroviny, elektrickou energii a vodu. Výroba je nebezpečná a náročná na životní prostředí. Chemický průmysl je důležitý ve všech výrobních odvětvích. Důležité části chemického průmyslu v ČR jsou zpracování ropy (petrochemie), farmaceutický průmysl (výroba léků), gumárenský a plastikářský průmysl a výroba papíru.

Energetika a těžební průmysl

Energetický průmysl zajišťuje získávání, těžbu a využití surovin. Je to zejména těžba uhlí, ropy, jaderné palivo a dřevo. Dále zajišťuje získávání a distribuci všech forem energie, zejména elektrické a také těžbou a využitím surovin jako je uhlí, ropa, zemní plyn, jaderné palivo a dřevo. Také využitím obnovitelných zdrojů energie, jako jsou sluneční energie, větrná energie, vodní energie, biomasa atd. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem a dominantní společností je ČEZ. Hlubinná těžba černého uhlí probíhá momentálně pouze na Ostravsko-karvinském revíru prostřednictvím firmy Ostravsko-karvinské doly (OKD). Hnědé uhlí se těží povrchovou těžbou. Firma Moravské naftové doly těží ropu a zemní plyn na jižní Moravě. Momentálně těžba ropy v České republice klesá. Těžba uranu v poslední době klesá, těží se jen v Dolní Rožínce prostřednictvím státního podniku Diamo. Ve výrobě elektrické energie je dominantní společnost ČEZ, která provozuje 10 uhelných, 2 jaderné, 12 vodních, 1 větrnou a 1 sluneční elektrárnu a vyrábí téměř tři čtvrtiny z celkového objemu výroby elektřiny v Česku. Tepelné elektrárny vyrábí 66 % elektrické energie v Česku, jaderné 30 % a vodní 3,7 % (2005). Jaderné elektrárny v Česku jsou jaderná elektrárna Temelín a jaderná elektrárna Dukovany. V České republice je 16 tepelných elektráren.

Spotřební průmysl  

Spotřební průmysl produkuje výrobky určené pro krátkodobou nebo dlouhodobou spotřebu. Jedná se především o průmysl textilní, oděvní, obuvnický, dřevozpracující a polygrafický.

Textilní průmysl zpracovává textilní vlákna jako třeba vlnu, bavlnu aj. na polotovary nebo zčásti na hotové zboží. Výroba je rozptýlena po celé republice. Oděvní průmysl je situován do center s velkým objemem výroby. V České republice zastupuje obuvnický průmysl už pouze lucemburský holding Baťa.

Potravinářský průmysl (Nejčastější pozice)

Nezanedbatelnou úlohu v průmyslové výrobě v ČR má i Potravinářství. Jsou to zejména cukrovary, pivovary, mlékárny, pekárny. Výchozími surovinami potravinářského průmyslu jsou zemědělské produkty, produkty lesního a vodního hospodářství a dovážené suroviny. Potravinářské závody bývají nedaleko zdroje suroviny potřebného pro výrobu nebo s ohledem na trvanlivost nedaleko spotřebitele. V České republice se významné pivovary se nacházejí po celé České republice, mezi největší výrobce piva v ČR patří Plzeňský Prazdroj, Staropramen, společnost Heineken a Budějovický Budvar. V České republice se vyrábí cukr z cukrové řepy. Mlékárny a pekárny jsou rozloženy po celé republice, vzhledem k trvanlivosti mléčných výrobků (v řádu týdnů). Mezi mléčné výrobky patří zejména mléko, máslo, sýry, smetana, jogurt, tvarohy a zmrzliny.

Stavebnictví

Stavebnictví je rezortem, který patří k velkým zaměstnavatelům.

Stavebnictví má velmi široké pole působení, mnoho stavebních oborů, výstavba dopravních, pozemních a inženýrských staveb, výroba betonu, demolice a další.

Mezi významné firmy v ČR patří například Skanska, Metrostav, Eurovia CS, podílí se na výstavbě dopravní infrastruktury, pozemních a inženýrských stavbách.

Zbrojní průmysl (Nejčastější pozice)

Důležitou složkou v průmyslu ČR býval a dnes se jí opět stává i zbrojní průmysl, který vyrábí vysoce kvalitní stroje a součástky pro armádu a podílí se významně i na výzkumu. Mezi přední zaměstnavatele patří Aero Vodochody, Česká zbrojovka nebo Meopta.

Sklářský průmysl (Nejčastější pozice)

V současné době je význam sklářského průmyslu především regionální, a to v krajích Středočeském, Libereckém, Vysočina a Ústeckém. Sklářská výroba je velmi rozmanitá a produkuje širokou škálu výrobků: ploché sklo, obalové sklo, skleněná vlákna, užitkové sklo, ostatní sklo a osvětlovací sklo. Český sklářský průmysl je v mnohem lepší kondici, než se traduje. Za posledních 23 let více než zdvojnásobil produkci a je vysoce automatizován.