Služby v České republice

Definice služeb není jednoznačná, zahrnuje například obchod, dopravu a komunikace, ale i zdravotnictví, vzdělávání, služby informační, správní a vládní, finanční, pojišťovací, právní a další služby. Služba je hospodářská činnost uspokojující určitou potřebu. Jejím výsledkem je užitečný efekt, ne hmotný statek (výrobek). Služby se obvykle rozlišují podle toho, zda uspokojují potřeby kolektivní nebo individuální. Služby uspokojující kolektivní potřeby jsou hrazeny z veřejných zdrojů (stát, obce), zatímco služby uspokojující individuální potřeby jsou hrazeny ze soukromých zdrojů. Služby nelze vyrábět do zásoby, poskytnuté služby nelze nijak dělit, nemají hmotnou (fyzickou) podstatu a závisí na tom, kdo, kdy a kde je poskytuje. Zákazník vlastní pouze právo na poskytnutí služby. Právě všechny hospodářské činnosti nehmotné povahy zahrnuje terciální sektor hospodářství – takzvaný sektor služeb. Jak již bylo naznačeno, terciární sektor se považuje za nejdynamičtější složku hospodářství a jeho podíl na celku za charakteristiku vyspělosti země. Služby jsou jedním ze tří hlavních ekonomických sektorů. Kromě sektoru služeb jsou tu samozřejmě sekundární a primární sektor. Od 80. let 20. století lze pozorovat výrazný přesun těžiště právě do terciárního sektoru hospodářství. Někteří ekonomové rozlišují samostatně ještě kvartérní sektor (tzv. znalostní sektor), který zahrnuje vědu, výzkum, vzdělávání a informační technologie.

Mezi nejvýznamnější součásti terciárního sektoru v ČR patří tyto:

• telekomunikace 
• obchod a maloobchod 
• gastroslužby a turistika
• zdravotnictví 
• školství 
• realitní kanceláře 
• finanční služby 
• zábava a média 
• státní správa 

Velká většina služeb je mnohdy vázána na provozování živnosti. Živnost je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. V Česku provozování živností upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (tzv. živnostenský zákon). Do sektoru služeb patří fakticky všechny organizace (tedy kromě výrobních podniků, zpracovatelského průmyslu surovin a zemědělství), které předmětem svého působení či podnikání zapadají alespoň do jednoho z odvětví služeb.

Vize, přínos, význam segmentu

Služby nelze vyrábět do zásoby, poskytnuté služby nelze nijak dělit, nemají hmotnou (fyzickou) podstatu a závisí na tom, kdo, kdy a kde je poskytuje. Zákazník vlastní pouze právo na poskytnutí služby. Právě všechny hospodářské činnosti nehmotné povahy zahrnuje Terciální sektor hospodářství – takzvaný sektor služeb. Jak již bylo naznačeno, terciární sektor se považuje za nejdynamičtější složku hospodářství a jeho podíl na celku za charakteristiku vyspělosti země. Je jedním ze tří hlavních ekonomických sektorů. Kromě sektoru služeb jsou tu samozřejmě sekundární a primární sektor. Od 80. let 20. století lze pozorovat výrazný přesun těžiště právě do terciárního sektoru hospodářství

Statistické informace a predikce vývoje

Vývoj služeb v roce 2019

Ve 2. čtvrtletí sezónně očištěné tržby ve službách reálně mezičtvrtletně klesly o 0,2 %. Tržby očištěné o kalendářní vlivy se meziročně zvýšily reálně o 2,6 %, bez očištění o 3,1 %. Mezičtvrtletně se tržby ve službách ve 2. čtvrtletí po očištění o sezónní vlivy snížily reálně o 0,2 %. Mezičtvrtletní růst zaznamenaly pouze sekce ubytování, stravování a pohostinství a administrativní a podpůrné činnosti. Meziročně se tržby po očištění o kalendářní vlivy zvýšily o 2,6 %. Nejvýrazněji rostla sekce dopravy a skladování následována sekcí informačních a komunikačních činností. Meziročně se tržby bez očištění zvýšily o 3,1 %. V jednotlivých sekcích byl vývoj následující:

• v dopravě a skladování se tržby zvýšily o 6,6 %. Dvouciferný růst tržeb vykázala vodní doprava (o 21,1 %) a skladování a vedlejší činnosti v dopravě (o 10,9 %). Tržby rostly také pozemní a potrubní dopravě (o 4,2 %), letecké dopravě (o 3,2 %) a poštovním a kurýrním činnostem (o 2,9 %)
• v ubytování, stravování a pohostinství se tržby zvýšily o 1,1 %. Ve stravování a pohostinství vzrostly tržby o 2,6 %, naopak v ubytování tržby poklesly o 2,2 %
• v informačních a komunikačních činnostech se tržby zvýšily o 3,7 %. Nejvyšší růst tržeb vykázaly informační činnosti (o 8,2 %), které zahrnují např. zpracování dat, webové portály a hosting. Tržby vzrostly i činnostem v oblasti informačních technologií (o 6,4 %), tvorbě programů a vysílání (o 5,4 %), vydavatelským činnostem (o 2,6 %) a telekomunikačním činnostem (o 0,6 %). Naopak pokles tržeb vykázal tzv. filmový a hudební průmysl, a to o 8,5 %
• v činnostech v oblasti nemovitostí tržby meziročně klesly o 1,4 %. Pokles zaznamenaly jak tržby v objemově významnějším pronájmu nemovitostí (o 1,7 %), tak také tržby realitních kanceláří a správy nemovitostí (o 0,1 %)
• v profesních, vědeckých a technických činnostech2) se tržby zvýšily o 0,8 %. V této sekci rostly tržby nejvíce ostatním profesním, vědeckým a technickým činnostem (o 4,6 %), kam se řadí například překladatelské či fotografické služby, ale také zprostředkovatelské činnosti, designerské služby nebo činnosti stavebního dozoru. Vyšších tržeb dosáhly také činnosti vedení podniků a poradenství v oblasti řízení (o 3,9 %) a právní a účetnické činnosti (o 2,3 %). Naopak meziroční pokles tržeb vykázaly reklamní agentury a průzkum trhu (o 4,0 %) a architektonické a inženýrské činnosti (o 0,4 %)
• v administrativních a podpůrných činnostech tržby vzrostly o 2,2 %. Nejvýrazněji se nárůst projevil v oblasti pronájmu a operativního leasingu (o 5,7 %). Vyšších tržeb dosáhly také cestovní agentury (o 4,9 %), administrativní a kancelářské činnosti (o 2,9 %) a agentury práce (o 1,2 %). V ostatních odvětvích této sekce tržby meziročně klesaly, nejvýrazněji pak bezpečnostním a pátracím agenturám (o 6,1 %). Nižší tržby zaznamenaly také činnosti související se stavbami a úpravou krajiny (o 0,6 %)

Komentář:

1) Pro účely Rychlých informací se do služeb zahrnují následující sekce: Klasifikace ekonomických činností – Doprava a skladování (H), Ubytování, stravování a pohostinství (I), Informační a komunikační činnosti (J), Činnosti v oblasti nemovitostí (L), Profesní, vědecké, a technické činnosti – bez činností Výzkum a vývoj a Veterinární činnosti (M bez 72 a 75), Administrativní a podpůrné činnosti (N).

2) Pro účely Rychlých informací se do sekce M – Profesní, vědecké, a technické činnosti nezahrnují CZ NACE 72 – Výzkum a vývoj a CZ-NACE 75 – Veterinární činnosti.

Všechny údaje v textu Rychlých informací jsou uvedeny ve stálých cenách. Data za 2. čtvrtletí 2018 jsou předběžná; definitivní údaje za jednotlivá čtvrtletí roku 2018 budou známy v červnu 2019.

(Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/sluzby-2-ctvrtleti-2018; http://www.statistikaamy.cz/wp-content/uploads/2018/01/18041801.pdf - růst ve službách o 2,2%)

Klíčové obory

OBCHOD A ZPROSTŘEDKOVÁNÍ, MALOOBCHOD  

Velkoobchod a maloobchod jsou posledními články v distribuci zboží. Tato sekce dále zahrnuje údržbu a opravy motorových vozidel a motocyklů. Český maloobchod zažívá příznivé období. Těží z pozitivního stavu celé české ekonomiky a z aktuálního vývoje nákupního a spotřebního chování. Rostoucí příjmy i pozitivně naladěné spotřebitelské klima přispívají k růstu maloobchodních výdajů populace. Stále větší počet lidí již neupřednostňuje jen nejlevnější zboží, ale vyhledává kvalitu. Dnešní zákazníci v ČR jsou informovanější, sofistikovanější, sdílející a v řadě ohledů náročnější. Preferují jednoduchý, bezproblémový a pohodlný nákup. S vědomím této skutečnosti počítají obchodníci s miliardovými investicemi do svých prodejen. Jejich modernizace a zkvalitňování služeb je do budoucna zásadním tématem. Jen díky novým technologiím a investicím nezmizí kamenné prodejny, zákazníkům totiž nabídnou nový koncept, atraktivní kombinaci centra nákupu, showroomu a divadla. Také velké obchodní řetězce upevňují svou pozici na trhu. Významným motorem růstu je pozitivní vývoj zahraničního obchodu a růst spotřeby domácností spojený s nízkou nezaměstnaností a ekonomickým optimismem českých spotřebitelů. Daří se také spotřebním družstvům, které díky konsolidaci posilují.

Statistika zaměstnanosti v obchodu

Právě nejčastějším zaměstnáním ve službách v České republice je aktuálně práce prodavače. Podle údajů z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), které sbírá společnost Trexima, pracovalo v podskupině zaměstnání „prodavači v prodejnách“ celkem 139,6 tisíce osob. Každý čtvrtý z nich se živil jako prodavač potravinářského zboží – v této kategorii zaměstnání působilo podle ISPV 35,6 tisíce osob. V kategorii prodavač smíšeného zboží bylo zaměstnaných 20,7 tisíce Čechů a jako prodavač textilu, obuvi a galanterie pracovalo 13,6 tisíce osob.

TRANSPORT, DOPRAVA A PŘEPRAVA  

Dopravou jako službou se rozumí přemisťování lidí a zboží z jednoho místa na druhé. K tomu potřebujeme s výjimkou chůze, dopravní prostředky a dopravní vybavenost, jako jsou silnice, železnic, přístavy a letiště. Dopravní síť v Česku je velmi rozvinutá. Patří sem například:

• Silniční síť
• Železnice
• Letecká doprava
• Vodní doprava
• Městská hromadná doprava    

Více než sto tisíc Čechů se v roce 2016 živilo řízením nákladních automobilů, tahačů nebo speciálních vozidel. V této podskupině zaměstnání statistici evidovali víc jak 100 tisíc osob – nákladní automobily přitom řídilo zhruba 56 tisíc z nich. Po roce 2010 se celkový počet řidičů náklaďáků nebo tahačů zvýšil.

SKLADOVÁNÍ – LOGISTIKA

Logistika, to jsou toky zboží, peněz a informací jak mezi dodavatelem a odběratelem, tak také uvnitř jednotlivých firem, a to včetně různých systémů skladování zásob. Účelem celého oboru je tyto toky optimalizovat tak, aby představovaly pro firmu co nejmenší náklady. Vzhledem k tomu, že u průměrného podniku náklady na skladování činí okolo 20 % obratu firmy, je tento obor velmi významný. Pro distribuci obecně platí čtyři základní pravidla, která jsou současně i cílem: správné zboží, na správném místě, ve správný čas a za správnou cenu. Součástí distribuce je i kombinace transportu a skladování.

Predikce na trhu práce v dopravě a logistice

V odvětví Doprava, skladování, poštovní a telekomunikační činnosti se do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 1 tisíc, tedy o necelé 1 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 59 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Doprava, skladování, poštovní a telekomunikační činnosti potřeba nově obsadit zhruba 58 tisíc pracovních míst. (Zdroj: Infoabsolvent)

TELEKOMUNIKACE A POŠTA 

Toto odvětví dnes nejvíce charakterizuje slovo “změna”. Vysoce konkurenční a neustále se měnící prostředí a tlak na inovace tvoří dynamickou souhru příležitostí a nástrah. Udržet se na špičce v oboru vyžaduje správné technologie, inovativní partnery a udržitelný obchodní model. Telekomunikace, to je jednoduše řečeno předávání informací na dálku mezi dvěma subjekty, ale také od jednoho subjektu k mnoha příjemcům. V ČR je zákonem o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. zřízen Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Internet a jeho význam je pro telekomunikace klíčový. V České republice jsou k Internetu připojeny téměř tři čtvrtiny domácností.

Telefonování a mobilní telefonování můžeme považovat za páteř moderní komunikace. V ČR působí na trhu tři mobilní operátoři s vlastní mobilní sítí (O2, T-Mobile a Vodafone) a dále řada virtuálních operátorů. Jediným provozovatelem pevné telefonní sítě je O2 Czech Republic a.s. Mezi další telekomunikační hráče patří Televize, Rozhlas.

Poštovní služby a zásilkovou přepravu bychom ale i v našem moderním digitálním světě těžko mohli vynechat. Například Česká pošta, s.p., je státní podnik provozující poštovní služby na území České republiky a se zhruba 31 tisíci zaměstnanci. Provozuje poštovní služby, zahraniční poštovní služby, služby centrálního nákupního místa pro orgány státní (veřejné) správy.

MÉDIA, INFORMACE A PROPAGACE  

Média jsou všechno od televize až po gramofonovou desku. Tak si to trochu zjednodušíme a vysvětlíme si, co jsou to masová média. Masmédia jsou prostředky, které slouží k přenosu masmediálních obsahů, které jsou tvořeny mediálními organizacemi. Pojem masmédium se užívá jako termín pro sdělovací prostředek s velkým počtem oslovených příjemců. Masmédii tedy jsou rozhlas, televize, noviny a internet. Technologický pokrok všech druhů médií, jakož i zvyšující se nároky na technickou kvalitu, rychlost a provedení mediálního produktu, vyžaduje stále větší dělbu práce uvnitř mediálních organizací a větší profesní specializaci těch, kteří zajišťují technickou stránku výroby, i těch, kteří se věnují tvorbě obsahu mediálních sdělení a jejich šíření, případně mají vliv na tyto činnosti. Nástup digitálních technologií na sklonku 20. století narušil tuto logiku vývoje jen zdánlivě a pouze do určité míry - umožňuje sice některé specializace spojovat (reportér může být současně fotografem, a dokonce i spoluautorem grafické podoby novinové stránky, kameraman, zpravodaj televizního zpravodajství může být zvukařem apod.), ale vytváří potřebu nové specializace počítačového experta specializujícího se na práci v médiích.

Predikce na trhu práce v mediálních a informačních službách

V odvětví Telekomunikační a informační technologie, mediální služby a činnosti se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 15 tisíc, tedy přibližně o 14 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 22 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti potřeba nově obsadit zhruba 37 tisíc pracovních míst. (Zdroj: Infoabsolvent)

CESTOVNÍ RUCH A UBYTOVÁNÍ  

Cestovní ruch je pro Českou republiku velmi důležitou oblastí, kterou se Ministerstvo pro místní rozvoj snaží podporovat, jak z vlastních, tak z evropských prostředků. Cestovní ruch můžeme rozdělit na příjezdový cestovní ruch resp. zahraniční návštěvníky, kteří navštívili ČR, na domácí cestovní ruch, v rámci kterého čeští občané cestovali po Česku a na výjezdový cestovní ruch, u kterého zkoumáme výjezdy občanů České republiky do zahraničí. Turismus zůstává výrazným segmentem sektoru služeb i ekonomiky České republiky.

Cestovní ruch je podle výkonnosti na sedmém místě v pořadí odvětví české ekonomiky – produkuje 2,8 % hrubé přidané hodnoty v zemi.

Predikce na trhu práce v cestovním ruchu

Zaměstnanost v cestovním ruchu je v relaci poměrně malá k celkovým číslům za ekonomiku – tvoří 4,4 % celkové zaměstnanosti. V ČR mají relativně vysoký podíl na celkové zaměstnanosti v cestovním ruchu tzv. sebezaměstnaní – jestliže statut zaměstnance mělo v roce 2016 celkem 190 tis. osob pracujících v tomto odvětví, sebezaměstnaných zde působilo 41,5 tisíc. V hotelích, restauracích, osobní dopravě související s cestovním ruchem, spolu s cestovními agenturami, kulturními službami a ostatními činnostmi bylo sebezaměstnaných 63,4 % mužů a 36,6 % žen. Data za rok 2017 potvrdila velmi dobrou výkonnost cestovního ruchu České republiky jak vzhledem k domácímu turismu povzbuzovanému dobrou finanční kondicí českých domácností, tak i v příjezdovém cestovním ruchu, který byl loni posilován především prudkým růstem počtu turistů z Asie.

POHOSTINSTVÍ A GASTROSLUŽBY

Pohostinství a gastroslužby úzce navazují na služby cestovního ruchu. Pohostinství, gastroslužby a hotelnictví jsou odvětví, kde je možné najít uplatnění v různých profesích. Zahrnují totiž provoz hotelů, penzionů, restaurací, barů, wellness, kasin, turistických rezortů nebo komplexů, kongresových prostor apod. a je jasné, že stejně široká bude i nabídka pracovních pozic. V hotelnictví a pohostinství obecně patří k nejhledanějším profesím kuchaři, barmani, číšníci, recepční nebo pokojské. Zajímavé pozice nabízí i střední management, který zajišťuje běžnou administrativu, provozní záležitosti apod. Nejvyšší metou jsou vedoucí pozice, jako je například vedoucí penzionu, vedoucí restaurace nebo ředitel hotelu. Ačkoli se na první pohled může zdát, že práce v pohostinství je zábavná, zdání i v tomto případě klame. Jedná se především o práci náročnou. Časově, fyzicky i psychicky náročné jsou i další profese z oblasti pohostinství a hotelnictví. Proto by se kandidáti měli vybavit značkou dávkou odolnosti, nadhledu a výdrže. Řada zaměstnavatelů pochopitelně preferuje vzdělání v oboru a nespornou výhodou je i jazyková vybavenost – a to v jakékoli pozici. Níže najdete přehled vybraných profesí, jejich popis a nejčastější požadavky zaměstnavatelů.

Predikce na trhu práce v pohostinství a gastroslužbách

V odvětví Ubytování, stravování a pohostinství se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 8 tisíc, tedy přibližně o 4 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 39 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství potřeba nově obsadit zhruba 47 tisíc pracovních míst.

ZÁBAVA, KULTURA A SPORT

Patří sem divadla, opery, kina a multikina, pořádání a produkce koncertů vážné a populární hudby, výstavy a galerie, muzea a zoologické a botanické zahrady, sportovní centra a přípravky, pořádání a organizace sportovních zápasů. To vše a mnohem více je práce v kultuře a sportu. Práce v kultuře, sportu a zábavě mnohdy úzce navazuje na činnosti jednotlivých institucí, v samostatné prezentaci vám představíme Veřejné instituce.

FINANČNÍ SLUŽBY

Finanční služby jsou ekonomické služby poskytované finančním průmyslem, který zahrnuje různé typy podniků, které spravují peníze:

• banky
• družstevní záložny
• společnosti poskytující kreditní karty
• pojišťovací instituce
• účetní firmy
• firmy nabízející spotřební úvěry, mikrofinancování
• obchodníci s cennými papíry
• investiční fondy
• finanční podniky dotované ze státního rozpočtu atd.

Významnou roli, a to jak z hlediska spotřebitele, tak i zájmů na straně podnikatelů na finančním trhu působících, plní některé další subjekty. Mezi ně patří především Ministerstvo financí České republiky jako orgán vytvářející zákonnou úpravu (regulaci) finančního trhu, dále spotřebitelská sdružení, profesní asociace poskytovatelů a zprostředkovatelů finančních služeb či finanční arbitr jako orgán mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu.

Predikce na trhu práce ve finančnictví

V odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 26 tisíc, tedy přibližně o 22 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 28 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví potřeba nově obsadit zhruba 55 tisíc pracovních míst. (Zdroj: Infoabsolvent)

SLUŽBY V OBLASTI NEMOVITOSTÍ A INFRASTRUKTURY, REALITNÍ KANCELÁŘE

V odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 17 tisíc, tedy přibližně o 6 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 57 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí potřeba nově obsadit zhruba 74 tisíc pracovních míst. (Zdroj Infoabsolvent)

PORADENSTVÍ, PRÁVNÍ A ODBORNÉ SLUŽBY

Snem většiny rodičů je mít ze svého dítěte právníka. Historicky jde o profesi celospolečensky uznávanou a obdivovanou. Tak pokud si nejste zcela jisti, je tu pro Vás následující stručný přehled pro pochopení „kdo je kdo“.

PRÁVNÍK je absolventem právnické fakulty, tj. jedná se o osobu právnicky vzdělanou. Právnické vzdělání je nutným předpokladem pro výkon níže uvedených profesí, stejně tak ale právník může pracovat i jako elektrikář, řidič tramvaje nebo například FIREMNÍ PRÁVNÍK, tj. interní právník společnosti.

ADVOKÁT je právník s nejméně 3 letou praxí v advokacii, který jediný je obecně oprávněn poskytovat právní rady. Do jeho působnosti tedy spadá např. příprava smlouvy advokátem, právní poradenství, zastupování u soudu apod. Čekatelem na profesi advokáta, který dosud nesložil advokátní zkoušky je tzv. ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT.

NOTÁŘ je právník, který je za předpokladu složení notářských zkoušek a minimální délky praxe státní mocí pověřen k určitým specifickým úkonům, tj. např. ověřování listin, podpisů či skutečností, správě dědictví apod. Notářů je ze zákona pouze omezený počet – osoba, která již složila notářské zkoušky, avšak na funkci notáře stále čeká, se nazývá NOTÁŘSKÝ ČEKATEL; osoba, která zkoušky dosud nesložila a připravuje se na ně pak NOTÁŘSKÝ KONCIPIENT.

SOUDCE je právník, který dovršil nejméně 30. let věku, splnil podmínku tříleté praxe u soudu a složil justiční zkoušku, který reálně vykonává moc soudní. Právník, který se na funkci soudce teprve připravuje, se nazývá JUSTIČNÍ ČEKATEL. Kromě soudce na soudu působí mj. též další administrativní personál, přičemž jedním z nich jsou i tzv. VYŠŠÍ SOUDNÍ ÚŘEDNÍCI, kteří se rovněž podílejí na rozhodovací pravomoci soudů, a to v jednodušších věcech.

STÁTNÍ ZÁSTUPCE je právník, který složil závěrečnou zkoušku a který reprezentuje stát při ochraně veřejného zájmu, tj. zejména v trestních věcech. Adeptem na funkcí státního zástupce je pak tzv. PRÁVNÍ ČEKATEL.

Práce v právních službách mnohdy úzce navazuje na činnosti jednotlivých institucí, v samostatném segmentu trhu vám představíme Veřejné instituce.

ŘEMESLA, OPRAVY A DROBNÉ ŽIVNOSTI

Na zdejším trhu je už zhruba 20 klasických řemeslných cechů, které navazují na staletou tradici. Patří tam třeba skláři, kováři nebo truhláři. Většina z nich začala s podnikáním hned po roce 1989 a řemesla se přes rostoucí konkurenci drží dodnes. Jako řemeslné obory ve službách v Česku jsou potřebné například kadeřnické služby, masérství, kosmetika, čistírna oděvů, oprava obuvi, instalatérství, cukrářství, pekařství, kuchařství kominictví, čalounictví, automechanik a mnohé jiné. Ubývá zaměstnanců i živnostníků. Že zájem o řemeslo klesá, nepotvrzují jen data ze středních odborných učilišť, ale také statistika počtu živnostníků. Těch s řemeslným oprávněním je v Česku totiž stále méně. „Zatímco za posledních 15 let byl průměr víc než 24 tisíc nových řemeslných živností za rok, v posledním roce je to již pouhých necelých 10 tisíc,“ uvádí asociace v loňské Analýze absolventů a trendů řemeslných živností.

Přesný počet řemeslníků, kteří v nejbližších deseti letech odejdou do důchodu, přitom neznají ani AMSP ČR, ani jednotlivá oborová sdružení. Přesto zástupci oslovených svazů či cechů „bijí na poplach“, že je situace kritická.   

ÚKLIDOVÉ, BEZPEČNOSTNÍ SLUŽBY

Profese bezpečnostního pracovníka není jen o pochůzkách, jak si mnozí lidé myslí. Její součástí jsou akční zásahy proti nejrůznějším delikventům, které jsou nesmírně stresující. I na to musí být bezpečáci připraveni. Existuje tady navíc prostor pro kariérní růst ze základních na manažerské pozice. Kdo je šikovný a má touhu se vzdělávat a jinak profesně rozvíjet, může dosáhnout i na vícenásobek minimální mzdy. V odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 20 tisíc, tedy přibližně o 15 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 31 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti potřeba nově obsadit zhruba 51 tisíc pracovních míst.