Zdravotnictví

Zdravotnictví je systém organizace zdravotní péče a zajišťování veřejného zdraví obyvatel České republiky. Zdravotní péčí se rozumí prevence, ošetřování a zvládání chorob a ochrana duševního a fyzického zdraví využitím služeb zdravotního, ošetřujícího a pomocného personálu.

Zdravotnictví v České republice

Na území ČR existují jak státní, tak nestátní zdravotnická zařízení. Téměř všechna zařízení mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou a poskytují pacientům pojištěným u příslušné zdravotní pojišťovny zdravotní péči bez přímé úhrady.

Zdravotní služby poskytuje soustava zařízení:

  • Ambulantní péče
  • Ústavní (lůžkové) péče
  • Závodní preventivní péče a neodkladná péče
  • Dopravy nemocných, raněných a rodiček
  • Lázeňské péče a zajišťující léčiva a zdravotní pomůcky a stomatologické výrobky

V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno 287 500 pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce 1989 se uskutečnily zásadní změny ve zdravotním systému. Zvýšily se náklady na zdravotní péči. Díky konkurenčním vztahům na trhu zdravotnických služeb se pozitivně vyvíjí vztah lékařů a pacientů. Také se zlepšila nabídka a kvalita zdravotnických služeb. V počtu lékařů na 1000 obyvatel zaujímá  Česká republika přední místo v Evropě. Zdravotní péče je financována z prostředků pojišťoven, ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí a měst, přímými platbami obyvatel, z prostředků nadací, sponzorů. Zdravotnictví se stále potýká s nedostatkem pracovníků.

Vize, přínos, význam segmentu

Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2025 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester bez specializace do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 2 tisíce, tedy přibližně o 3 %. Neznamená to však, že v této skupině povolání bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž z osob z této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 13 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude ve skupině povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester bez specializace potřeba nově obsadit zhruba 15 tisíc pracovních míst. 

(Zdroj: Infoabsolvent)

Statistické informace a predikce vývoje

Největší část osob ze skupiny povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester bez specializace je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje téměř 21 % ze všech zaměstnaných z této skupiny povolání. Dalších více než 12 % pracuje v Jihomoravském kraji, více než 10 % ve Středočeském kraji, téměř 10 % v Moravskoslezském kraji a téměř 8 % v Ústeckém kraji. V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nadprůměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 4,9 % osob, což je o 1,0 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Největší část osob v této skupině povolání má středoškolské maturitní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami ze skupiny povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester bez specializace více než 62 %. Druhou největší část tvoří v této skupině povolání osoby s terciárním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v této skupině povolání téměř 36 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 43 %, osoby s doktorandským vzděláním. Dalších 30 % jsou mezi nimi osoby s magisterským vzděláním. Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v této skupině povolání je 13,2 let. To je o 0,8 roku více, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je průměrná délka vzdělávání osob z této skupiny povolání 17. nejvyšší. Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v této skupině povolání má nejvíce osob středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Ošetřovatelství a pečovatelství. Tyto osoby tvoří téměř 20 % z celé skupiny povolání. Druhou největší skupinou jsou v této skupině povolání osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Lékařská diagnostika a léčebná technika. Ty tvoří více než 10 % této skupiny povolání. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby s terciárním vzděláním s oborem studia Terapie a rehabilitace, dále s terciárním vzděláním s oborem studia Lékařská diagnostika a léčebná technika, a také osoby se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Terapie a rehabilitace.

Genderové a věkové charakteristiky

Ve skupině povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester bez specializace převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 84 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 40 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 42,4 roku. To je stejně, jako je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester bez specializace je 30. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Z osob zaměstnaných v této skupině povolání je 12 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak atraktivita této skupiny povolání pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná.

Klíčové obory segmentu

Nemocnice (Nejčastější pozice)

V nemocnicích je poskytována lůžková péče akutní standardní, akutní intenzivní, následná a dlouhodobá.

Pohotovostní služba

Zdravotní péče je zajištěna i v případě náhlého onemocnění nebo úrazu v době mimo ordinační hodiny nebo nepřítomnosti ošetřujícího lékaře. Ve větších lokalitách jsou pak organizovány pohotovostní služby ve zvláštních ordinacích nebo v pohotovostní službě nemocnic. Pohotovostní služby jsou organizovány i pro náhlá onemocnění zubní.

Polikliniky (Nejčastější pozice)

Odborného specialistu může pacient v ČR navštívit i bez doporučení lékaře primární péče. Pokud to vyžaduje charakter onemocnění, doporučí tam lékař primární péče nebo ambulantní.  

Ordinace lékařů

Ambulantní péče je zdravotní péčí, při níž není nutná hospitalizace nebo přijetí pacienta na lůžko do zdravotnického zařízení, které poskytuje jednodenní péči a je poskytována lékaři primární péče nebo odbornými specialisty. V případě onemocnění se pacient obrací zpravidla nejprve na lékaře primární péče, tj. praktické lékaře pro dospělé, praktické lékaře pro děti a dorost, zubní lékaře a gynekology, u kterých se musí nejprve zaregistrovat.  

Zdravotnická záchranná služba (ZZS)

ZZS zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Tísňová linka ZZS má v Česku číslo 155. V případě náhlých těžkých onemocnění nebo úrazů, kdy se pacient nemůže sám dopravit k lékaři, a kdy je nezbytné rychlé ošetření na místě události a případně přeprava postiženého do zdravotnického zařízení za stálého poskytování neodkladné zdravotní péče, aby nedošlo k dalšímu zhoršení zdravotního stavu nebo ohrožení života postiženého, je využívána zdravotnická záchranná služba.  

Lékárny (Nejčastější pozice)

V ČR existuje rozsáhlá síť zařízení lékárenské péče (lékáren), které zajišťují distribuci léků, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, a to jak na základě lékařského předpisu, tak i bez něj, tj. ve volném prodeji. 

Specializované léčebné ústavy a lázně

Lázeňská léčebně rehabilitační péče se stává nezbytnou součástí léčebného procesu, kterou doporučuje ošetřující lékař a potvrzuje revizní lékař. Návrh na tuto péči podává registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Lůžková péče je vedle nemocniční péče poskytována v síti odborných léčebných ústavů. Jde o léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy, ozdravovny a noční sanatoria, léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí a lázeňské léčebny.

Hygienická služby

Výzkumné ústavy ve zdravotnictví a laboratoře

Doprava nemocných, raněných a rodiček